Mnoho z nás si jistě vzpomene na doby v začátcích internetu, před sociálními sítěmi. V době, kdy webům vládly neonové barvy a zářivé nápisy. I tehdy, stejně jako dnes, však mnoho mladých lidí toužilo využít jej k sebeprezentaci. Samozřejmě v té době nebyly, jak již bylo řečeno, sociální sítě, které jsou dnes v tomto hlavním nástrojem. Nezbylo jim tedy než najít jinou možnost. Tím se ukázaly být blogy, což byly jakési primitivní internetové stránky.
Od těch klasických se lišily tím, že za jejich provozování daný člověk neplatil (alespoň ne penězi, musel počítat s tím, že na nich bude umístěna reklama, nad níž nebude mít žádnou kontrolu), na druhou stranu zde však často měl jen omezené možnosti, co se úprav týče. Přesto se některé z nich staly mezi svými fanoušky velmi populárními. Naprostá většina z nich však velmi brzy upadla v zapomnění, a byla opuštěna i svými tvůrci. A to bez ohledu na to, že snili o tom, jak oblíbený jejich blog bude.
K tomuto vývoji došlo obvykle poměrně jednoduchou, ale rychlou cestou. Obvykle blog začal poměrně dobře, avšak jeho autor postupně, jak mu docházela témata i nadšení, přidával příspěvky stále méně a méně. A s klesající četností aktualizací i kvality článků klesala i návštěvnost dané stránky.
Jen málokdo si totiž uvědomil, jak důležité je mít ten správný nápad i nadšení, abychom dosáhli úspěchu. Také je nutné sledovat novinky v daném oboru, pokud je to možné, a přinášet o nich co nejrychleji zprávy svým čtenářům. A to vše chce čas a skutečné nadšení pro věc, zvláště má-li se to provozovat dlouhodobě. A to většina lidí nemá.
Dnes už jsou i ty nejpopulárnější blogy minulostí. Jistě, pár se jich ještě drží nad vodou, avšak těch je skutečně jen minimum, a jejich návštěvnost rozhodně není to, co bývala. Ovšem, jak se říká, vývoj jde kupředu. A kdo ví, co například za deset let nahradí sociální sítě. Budoucnost je zkrátka nejistá.
