Je faktem, že jsme v naší poměrně novodobé historii byli národem, který se dal charakterizovat i jako národ lidí, kteří byli experty na upravování svých motorových vozidel. Přičemž to samozřejmě myslím dost ironicky. A stejně ironicky dodám, že jestli nás v tomto ohledu některý národ předběhl, pak to byli a jsou Kubánci. Zkrátka a dobře jsme se v dobách socialismu velice často vrtali ve svých autech a leckdy kreativně upravovali to, co bylo potřeba. Což jsme samozřejmě nedělali z lásky k podobné práci a k technice, ale proto, že byly náhradní díly běžně nedostatkové, a tak jsme si museli často alternativně poradit s tím, že se někdy něco pokazilo a nebylo čím to opravit.
Takže jsme vymýšleli skutečně kdeco, jen aby naše vozidla zůstala provozuschopná. A modlili jsme se (i když to režim neschvaloval), aby nám takové změny prošly, aby nás někdo nenachytal a nepotrestal. I dnes se někdy naše vozidla nejrůznějšími způsoby upravují. Ale dnes už to neděláme všichni a v podstatě nedobrovolně. Dnes už se takovým zásahům do fungování automobilů věnují hlavně nadšenci nebo specialisté. A co nám nabízejí právě zmínění specialisté? Třeba i fap off, tedy vypnutí DPF/FAP.
Oč ve zmíněném případě jde? O softwarovou deaktivaci všech funkcí spojených s filtrem pevných částic u řídících jednotek Bosch, Delphi, Siemens, Denso a dalších. Což v praxi znamená, že je takto upravené vozidlo schopné provozu i tehdy, když se v něm zmíněný filtr nenachází. Motor funguje i nadále tak, jak má, ačkoliv tu tedy jedna část chybí. Ovšem je jasné, že stejně jako naše ‚kreativita‘ v minulosti znamená i toto zásah do vozidla, tedy konkrétně do jeho emisního systému. A proto jde o zásah, který je určen jen pro sportovní účely. Na pozemní komunikace už se pak s takto upravenými vozidly vyjet nedá. Nebo dá, ale víme, co by to znamenalo, že?