Indukční elektrický vařič pracuje na principu cívky, do které proudí střídavý elektrický proud. Cívka se navíjí z měděného drátu a uvnitř cívky vzniká magnetické pole. Samotný indukční ohřev pak způsobují tzv. vířivé proudy, které se indukují uvnitř zahřívané nádoby a díky elektrickému odporu se mění na tepelnou energii. Tímto způsobem se vyrobí zhruba 90% tepla, zbývajících 10% tvoří ztráty magnetizací při tzv. hysterezi feromagnetického kovu, ze kterého je nádoba vyrobena. (Ideální feromagnetický kov je např. slitina železa a uhlíku – rezavějící ocel.) Pro praktické účely v domácnostech je nejvhodnější nádobí se sendvičovým dnem (dno je zčásti nerezové a zčásti z rezavějící oceli).
V principu je ovšem možné na indukčním vařiči používat i jiné elektricky vodivé materiály, a to i nemagnetické, což je veškeré hliníkové nebo měděné nádobí, ale ocel má přece jen vyšší permeabilitu (zesílení účinků magnetického pole). Čím vyšší permeabilita, tím větší hloubka průniku magnetického pole do dna nádob na vařiči. Vzniká při tom tzv. skin efekt, kdy se nádoba zahřívá díky vysokému elektrickému odporu (u oceli a železa je pochopitelně nejvyšší). Proto nemůžete indukční vařič použít pro elektricky nevodivé nádobí z keramiky a skla.
Indukční vařič pracuje tedy na naprosto odlišném principu, než běžné elektrické plotýnkové vařiče nebo sklokeramické desky. A má odlišné i fyzikální vlastnosti. Je především energeticky více efektivní, ohřev je rychlejší a dá se plynule regulovat, podobně jako u plynových sporáků. Výhodou je také to, že se zahřívá jen samotná nádoba, což významně sníží riziko popálenin, jaké hrozí i klasického plotýnkového vařiče. Ohřev je rovnoměrný, lépe se vede teplo a průběh vaření je dobře pod kontrolou.
Rychlost ohřevu je opravdu významná, indukční vařič o výkonu 3,6 kW ohřeje vodu do bodu varu v hrnci za 3 minuty, zatímco u stejného hrnce na plotýnkovém vařiči o výkonu 1200 Wattů ji ohřejete za 10 minut. Výraznou změnu v rychlosti zaznamenáte při smažení, olej se na tenké pánvi rozehřeje na potřebnou teplotu již za 10 sekund. Indukční vařiče se také výborně udržují v čistotě a jídlo se na povrchu vařiče nepřipaluje, protože jeho povrch je v podstatě studený.
Nevýhody a úskalí indukčního vaření
Zásadní nevýhodou je použití speciálního nádobí, které by mělo mít sendvičové dno ze dvou vrstev oceli (vnější je nerezová a vnitřní je z rezavějící ferromagnetické oceli). Nemůžete používat keramiku a sklo a téměř vůbec také hliníkové a měděné nádoby. Problém bývá i u obyčejných nerezových hrnců.
Indukční vařiče jsou poměrně hlučné, což je způsobeno chladicími ventilátory a rezonancí cívek. Při jejich používání se mohou zahřívat prsteny a náramky na rukou a velké riziko představují pro lidi s kardiostimulátory a pro lidi citlivé na vysokofrekvenční magnetické pole. Indukční cívky mají také neblahý vliv na domácí elektroniku.